Pohlť mě.

25. září 2012 v 21:51 | Ginny |  Ginny´s innocence
Tisknou se mi obří sluchátka na uši a zabodávaj tak konec náušnic do kůže. Pod levým uchem se kůže nepartně protrhne a začne mi stékat po krku uzoučký potůček krve. A právě to je ten moment, kdy ve mně narůstá strach. Strach z toho, že se ani nepodíváš. Snažím se neprokousnout si ret a čekám. Nakonec se přece jen podíváš. Chvíli na mně koukáš, jako bys snad nevěděl, zda máš nebo nemáš. Pak se ale něco pohne a, doufám že ne jen ze soucitu nebo hůř, z povinnosti, přijdeš blíž a nakloníš se.

Bílej prášek na stole je nevděčnej a tobě začne týct krev z nosu. Nejdřív nám skape pár kapek do klína a pak se vytvoří potůček, teče ti přes rty. Zvýrazňuje praskliny na tvejch rtech a já dostávám chuť na to ochutnat ji taky. Naše ústa by byla schopná pohltit obličej toho druhýho, kdyby se naše pysky a čela nesrážely.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 pavel pavel | Web | 25. září 2012 v 22:09 | Reagovat

Raději bych tam měl místo pysků rty. Podle mne jsou pysky o trochu  níž. :D
Jinak se mi moc líbí. :)

2 Ginny Ginny | Web | 26. září 2012 v 14:58 | Reagovat

[1]: Zaprvý, to se nevylujčuje :D, a za druhý, rty už tam byly milionkrát a já to nechtěla opakovat:D

3 pavel pavel | Web | 26. září 2012 v 19:47 | Reagovat

Já si holt vždycky představím jen ty dole. :D

4 userka userka | E-mail | Web | 27. září 2012 v 15:26 | Reagovat

... mně se líbí, že nechceš jedno slovo opakovat vícekrát ;)

5 Ginny Ginny | Web | 28. září 2012 v 22:33 | Reagovat

[3]: No jo, mně to je jasný :D

[4]: Mně se to taky nelíbí, když je to pořád dokola :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama