Shame

14. září 2012 v 22:44 | Ginny |  Ginny´s innocence
Slyšíš to? ... Ne?
...
Už to slyšíš? Ano... Ach, ty nevíš... To se ti loupe kůže. Ne, já ti jí loupu. Ne, já vlastně taky ne. Jenom každý tohle slovo, cos teď přečetl. Ale nezastavuj! Už to nemá cenu. Neboj se, nic se ti nestane. Potřebuju tvoje tělo jen k reinkarnaci mejch myšlenek, tak buď v klidu. Nic ti neudělám. Pinzety těchto slov se ti dostávaj pomalu pod kůži, ale tím se netrap. Nelam si s tím hlavu. Jenom sleduj. Jenom se dívej. Ano, ty! Pozor.. Teď to trochu cukne. To nic, ššš. Potřebovala jsem jen něco víc než lupínky. Co jsem si vzala? Nic zvláštního. Jen tvou mysl. Tvoje vzpomínky. Co? Ztrácíš se? Ale bráško...
Nic se neboj. To, že nevíš, kde jsi, je zcela v pořádku. Je tam tma? Úplná... Naprostá tma, že? Hi. Tak se přestaň třást. PŘESTAŇ! Dost. Tak. Zavři oči, a tu tmu už neuvidíš. Neni to lepší? Řekni mi, co vidíš... Vidíš mně? Vidíš bílou tmu a v ní velká mlhavá křídla třepotající se ve větru? Neptej se, jak to dělám. Jenom prosímtě už nic neříkej a poslouchej. ...
Neslyšíš? Přece to ticho.
Z tvojí kůže už nezbylo nic. Jsi pouhá osoba z masa a kostí. I schránka je víc než ty! Proč ti řikám bráško? Tys zapomněl? Ach ne, to já zapomněla, že jsem ti vlastně vzala mysl. A bez mysli se ti těžko vzpomíná. Proč? Nevíš? Byl by jen nekončící kolovrat neustále ti to opakovat, takže jen spi. Vždycky jsem chtěla mít někoho tam ve tmě, aby až se tam někdy dostanu, aby na mně čekal. Budeš to ty, bráško. Dva jedináčci ve tmě. Ale ty už nejsi jedináček, bráško. Tak jen hezky čekej na svou velkou sestru, která bude zatím spokojeně žít ve světě plném barev, které by tobě vypálily zrak. Kochej se mými křídli v tvých zavřených očích. Mysli na to, jak úžasná jsem bytost, spi, a sni o dni, kdy mě konečně uvidíš doopravdy. Bez křídel. Spadnu do tý tmy a přijdu o ně... Nebo je snad dostanu?
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama